Kostelní dvojčata

MOJE HISTORIE: Byly, nebyly, dva stejný kostely. Opravdu stály v Rapotíně a v Petrově kousek od sebe?
Stará pověst vypráví, že na losinském zámku žily dvě sestry – dvojčata. To, co měla jedna, musela mít i druhá. Když se do jedné z nich zamiloval krásný rytíř, který bohužel nedisponoval dvojčetem, dosáhla jejich žárlivost takové míry, že se nesnesly ani v neděli na mši. A tak si každá nechala postavit svůj vlastní kostel. Ty kostely stály vedle sebe a byly si navlas podobné. Proto se jim říkalo Schwesterkirchen.
 
Potud pověst. Pravda je taková, že na začátku šestnáctého století byly opravdu jen dvěstě kroků od sebe postaveny dva stejné kostely. Jeden stál v Rapotíně (přesně tam, kde stojí dnešní kostel), druhý v Petrově. Vysvětlení, proč byly oba stejné, se nabízí. Místní farnosti byly chudé (oba kostely byly ještě na začátku 19.století zadluženy),  a tak se domluvily na sdílení stavebních plánů, možná i spojily sily při stavbě. Tomu by napovídala i nepotvrzená informace, že oba kostely se začaly stavět v roce 1511 a dostaveny byly v roce 1519.
 
Na začátku sloužil jeden kostel farnosti rapotínské, druhý pak farnosti petrovsko-vikýřovické. Za třicetileté války se však krajem prohnalo několik vojenských tažení, bída, hlad a válečné běsnění způsobily velký úbytek obyvatel. Farnosti se sloučily. Rapotínský kostel pak byl kostelem farním, petrovský „dceřinným“. Mše se pak střídaly podle pravidla, kdy dvakrát se sloužila mše v Rapotíně, jednou v Petrově. Při významných svátcích měl ale přednost Rapotín.
 
S rozkvětem Šumperka – „malé Vídně“ v osmnáctém a devatenáctém století se začaly rozrůstat i obce v údolí Desné. Schwesterkirchen přestaly stačit. V roce 1869 byl rapotínský kostel stržen, na jeho místě byl pak 21.června 1874 slavnostně otevřen Kostel Nanebevzetí Panny Marie, jenž zde stojí dodnes.
 
Petrovský kostel potkal horší osud. V roce 1904, na svátek svaté Anny do něj udeřil blesk a kromě obvodových zdí zcela vyhořel.
 
Kostelní dvojčata však ještě promluvila do divadelní historie Šumperka.
 
Na přelomu 19. a 20.století žila v Šumperku Marie Knittschke. Byla to „dáma, srdcem oddaná myšlence vlastenecké“, jak by o ní řekl F.L.Věk, kdyby mu nevadilo, že ta vlastenecká myšlenka byla německá. Marie Knittschke psala a vydávala knihy, zakládala spolky, zvala divadelní společnosti z Brna i Vídně, byla prezidentkou dámského pěveckého sboru. Vedla čilou korespondenci s významnými osobnostmi, kterou pak předčítala na večerech, jež organizovala ve svém salónu. V něm se scházela veškerá tehdejší honorace města s místními umělci. Občas se zastavil i lichtenštejnský kníže, jenž tehdy prodléval na losinském zámku. Marie byla prostě duší šumperského kulturního a společenského života.
 
Kromě poezie a próz napsala Marie Knittschke i dvě divadelní hry, jež také s herci z řad místních měšťanů nastudovala a uvedla. První se jmenovala „Alt-Schönberg“ a byla o čarodějnických procesech. Druhá se jmenovala „Schwesterkirchen“ a ve čtyřech dějstvích s jednou předehrou zpracovávala právě onu pověst o dvou sestrách z losinského zámku. Obě hry zaznamenaly velký úspěch, premiéra „Schwesterkirchen“ se musela udělat v březnu 1911 nadvakrát. Zisk z představení byl použit k vydání divadelních her tiskem.
 

Předtím i dlouho potom do Šumperka zajížděly jen hostující soubory, profesionální scéna v Šumperku začala fungovat až za okupace. Provedení her Marie Knitschke lze tak považovat za první nesmělé pokusy Šumperáků vstoupit na jeviště místního divadla. 

 

Radek Auer

Diskuse (3)

Toto jsou názory návštěvníků. Nezohledňují názory redakce. Redakce si vyhrazuje právo smazat vulgární příspěvky.

Vložit nový komentář

It's actually very complex in

It's actually very complex in this active life to listen news on TV, thus I simply use web for that purpose, and obtain the hottest information.

Zítra 13. listopadu 2015 od

Zítra 13. listopadu 2015 od 15.00 hod. Dům kultury Šumperk - G klub Diskuze s vrcholnými politiky KDU-ČSL na téma imigrační krize. Otevřeně o zavírání hranic. Vstup volný. Řečníci
Marian Jurečka - místopředseda KDU-ČSL a ministr zemědělství ČR
Ivo Slavotínek - kandidát na hejtmana Olomouckého kraje
Jan Šafařík - lídr okresu Šumperk

Se divím, že se nebojí, že dostanou přes hubu?! A jak se rychle snaží obrátit kabát, ještě před měsícem KDU-ČSL vítali muslimské parazity do Evropy o stošest a ministr Jurečka hájil halal porážku (týrání zvířat)! :-DDDDDD Najednou chtějí přednášet o zavírání hranic a myslí si, že voliči na jejich vlastizradu zapomenou!

Bělobrádek: imigranti vyřeší nízkou porodnost v Česku
Bělobrádek: Česko by mohlo přijímat přes tisíc uprchlíků ročně
Bělobrádek: pěkný den. Muslim není automaticky islamista. V parlamentu máme taky muslima a lidi ho tam sami zvolili. Neřekl jsem, že problémy nejsou. ani s ateisty, ani s muslimy ani s křesťany. Průmysl potřebuje 300000 lidí v nejbližších letech, část nezaměstnaných nechce dělat v profesích, které jsou žádané.
Bělobrádek: Pěkný den, takové referendum by bylo nezávazné, proto nemá smysl a odpovědnost musíme převzít my, jako politici.
Bělobrádek: Pěkný den, muslimové nemají všichni zvrácenou mentalitu. Pouze někteří, třeba jako masový vraha, střelec v Norsku. Doufám, že ze svobodné, demokratické a bezpečné EU nikdy nevystoupíme.

Jurečka: Je smutné sledovat silná populistická prohlášení z úst některých politiků a nenávistné komentáře zde na sociálních sítích. V roce 2001 jsme zde měli velice vážnou situaci a podařilo se ji zvládnout. Dnes máme situaci složitější, ale řešení nemůžeme hledat, když se radují někteří ze smrti druhých a když z některých číší nevídaná nenávist. Krásný příběh z Bible o MILOSRDNÉM SAMARITÁNOVI nám všem pozorným říká jak se máme chovat. NE nenávist, ale dobré srdce, ostatně historie uk azuje, že nenávist vždy plodí jen další nenávist a má to šílené konce. Když píši tento status je mi jasné, kolik komentářů vyprovokuje a už nyní je mi z toho smutno, proto prosím než začnete komentovat, zkuste se zamyslet z jakých zemí ti lidé odcházejí a proč jdou tisíce kilometru s nejistým výsledkem. Nedivme se, když často nemají ani vodu, jídlo, skoro žádný sociální, zdravotní a školský systém, mnoho z nich utíká aby si zachránili život.... Desetitisíce Čechoslováků utíkalo za druhé světové války i po roce 1948 a jiné státy jim dokázaly nabídnout pomoc i to mějme na paměti.

Just wish to say your article

Just wish to say your article is as astounding.


The clearness in your post is simply nice and i could assume you are an expert on this subject.





Fine with your permission let me to grab your feed to keep updated with forthcoming post.





Thanks a million and please continue the gratifying work.











My my site: www.paypal.com login

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
CAPTCHA
Antispamová ochrana
Image CAPTCHA
Vložte znaky z obrázku.